Zasadili jsme Lípu svobody

Letos si připomínáme celou řadu kulatých osmičkových výročí. Po srpnu 68 jsme si připomněli září 38, a teď, v říjnu, to nejvýznamnější: rok 1918. Vedle ostatních osmičkových výročí je rok 1918 výjimečný tím, že na rozdíl od okupace či Mnichova se jedná o datum pozitivní. V roce 1918 si Čechoslováci uhájili svobodu a vznikl samostatný stát, Československá republika, dnes známá také jako první republika. Vznikl na myšlenkách humanismu, demokracie a svobody, které ji vtiskl nejvýznamnější z jejích zakladatelů Tomáš Garrigue Masaryk. Projekt to byl odvážný a v naší zemi naprosto unikátní. Čechoslováci, po staletí zvyklí na soužití pod praporem Habsburské monarchie, najednou byli svobodní.

Jak to dopadlo, je věc jiná. Republika nakonec, bohužel, nevyrostla pouze na myšlenkách, se kterými byla založena, a po následné Mnichovské krizi de facto přestala existovat. Tohle výročí je ale právě o těch myšlenkách, které v říjnu 1918 oslavovali všichni Čechoslováci. Připomínáme si, že svoboda, kterou dnes máme, není samozřejmostí, ale výdobytkem našich předchůdců. A jako připomínku této události a těchto myšlenek jsme v pátek 26. října zasadili v atriu Lípu svobody, stejně tak jako nespočet našich krajanů, kteří tak učinili k letošnímu stému výročí, či během několika předcházejících osudových let. Nechť je nám i těm, kdo přijdou po nás, připomínkou toho, že bez vzdělání by pro nás byla slova jako demokracie a svoboda pouze prázdnými pojmy.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kdo akci zorganizovali, především panu Březinovi, bez kterého by vůbec nemohla proběhnout, pánům školníkům, kteří ukázali, že pro dobře fungující stát je vedle svobody nadále potřebná i síla, a přesunuli pro nás obří těžký kámen, na kterém je připevněná pamětní deska tohoto dne, panu řediteli a vedení školy za morální a finanční podporu, profesorům dějepisu a českého jazyka, kteří se výročí věnovali ve svých hodinách, panu profesorovi Tomalovi a jeho sboru Viva la Musica, kteří událost doprovodili zpěvem, a na konec celému Studentskému parlamentu, který tuhle akci vymyslel. Děkuji.

text: Vojtěch Honig
foto: Lukáš Psík